Nov
3
Herodův hrob opět halí tajemství
Filed Under CZ
Pohled na Herodium z jihuFoto: Matanya
V roce 2007 oznámili archeologové nález hrobky judského krále Heroda Velikého. Nyní odborníci nález zpochybňují.
Judský král Herodes Veliký (74 př. n. l. – 4. př. n. l.) byl vazalem římského impéria. Proslul blaze i neblaze. Nový zákon mu připisuje „vraždění neviňátek“, i když mnozí historici pochybují, že se král tohoto hrůzného činu dopustil. Na druhé straně není sporu o tom, že nechal povraždit celou řadu svých pokrevních příbuzných a vysloužil si v dějinách přízvisko Ukrutný. Označení Veliký se vztahuje k jeho budovatelským počinům. Nechal přestavět Jeruzalémský chrám a z jeho příkazu vyrostla řada význačných staveb, kromě jiných i pevnost Masada. Ale i při těchto aktivitách se prosazovala Herodova krutá povaha. Aby získal peníze na své projekty, uvalil na obyvatele Judeje drastické daně.
Herodes VelikýFoto: Public domain
Ke grandiózním Herodovým počinům patřila i pevnost Herodium zbudovaná na uměle navršené hoře v Judské poušti asi 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Podle židovského historika Flavia Josefa byl Herodes Veliký pohřben právě v Herodiu ve velkolepém mauzoleu na zlatém lůžku. Na poslední cestu jej vyprovodila kompletní judská armáda a početné smuteční procesí občanů Judeje. Přesné místo Herodova hrobu však upadlo v zapomnění.
V roce 2007 oznámil izraelský archeolog Ehud Netzer nález Herodova hrobu. V Herodiu narazil na malou stavbu o půdorysu 10 x 10 metrů a v ní na tři rakve. Nejskvostnější z nich byla vytesána z červeného kamene a ozdobena krásnými ornamenty. Právě tuto rakev považoval Netzer za rakev krále Heroda Velikého.
Ehud NetzerFoto: Sir kiss
Izraelský archeolog zahynul v roce 2010 na následky zranění po pádu během vykopávek v Herodiu. Jeho následovníci v čele s archeologem Josefem Patrichem z Hebrejské university v Jeruzalémě ale Netzerův názor nesdílejí. Patrich se domnívá, že Netzerem objevená hrobka je příliš malá a skromná na krále Herodova ražení. Směstnalo by se do ní stěží 20 lidí. Nepřipadá do úvahy, že by krále mohla až na místo pohřbu doprovázet větší vojenská jednotka a k tomu početný zástup civilistů. Herodovi předchůdci na judském trůnu, králové hasmonejské dynastie, měli hrobky o poznání výstavnější. Neodpovídá Herodově povaze, že by za nimi chtěl v jakémkoli ohledu zaostat.
Herodium (dolní část obrázku) a přilehlé město Dolní HerodiumFoto: Matanya
Ve prospěch teorie, že hrobka objevená v Herodiu patří Herodovi Velikému, nesvědčí ani její uspořádání. Patrich upozorňuje na dvě schodiště, jež vedou do prostor nad mauzoleem. Jedno ze schodišť částečně zahrazuje vchod do hrobky. Hrobka je navíc v Herodiu umístěna asymetricky, mimo osu celé stavby. Něco takového by král nikdy nepřipustil. Podezření vzbuzuje v badatelích i materiál rakví. Jsou vyrobené z pískovce z místních zdrojů. Královu naturelu by odpovídala rakev z mramoru, zdobená zlatem.
„Nevíme, čí hrob Netzer objevil. Herodovo mauzoleum to ale zcela jistě není,“ říkají izraelští archeologové.
Herodes při výstavbě Herodia srovnal se zemí mnoho hrobů a hrobek, které se v této oblasti nacházely. Zdá se, že toto malé mauzoleum se snažil zachovat nepoškozené. Patrich se proto domnívá, že v něm byli pochováni lidé, kteří byli králi blízcí. Snad to byli jeho rodiče nebo sourozenci. Místo skutečné hrobky Heroda Velikého zřejmě stále čeká na objevení. Míst v Herodiu, která zůstávají neprozkoumána a kde by se mohlo královo mauzoleum nacházet, je stále ještě dost a dost.
Open all references in tabs: [1 – 7]
Comments
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.