Sep
24
estnct mst na Ostravsku nechalo ministerstvo ivotnho prosted provit dopravnmi experty.U esti z nich maj jasno. Tm okamit by mohla vyhlsit nzkoemisn znu a za smogu zakzat vjezd aut s vysokmi emisemi. Vybran msta o tom vak ani te, kdy zkon o ochran ovzdu, kter vyhlen zn upravuje, zaal platit, neuvauj.
“Omezen dopravy by nemlo efekt. Problm bychom jen vytlaili do jinch ulic, kter jsou i te peten. Navc studie navrhuje jako nzkoemisn znu skoro plku Opavy vetn kateinskho sdlit. Lid, kte tam bydl, by stejn mli prvo jet i se starm autem,” komentoval nmstek primtora Opavy Dalibor Haltek.
Nejdve obchvat, pak mon zna
Dodal, e radnice urit na nzkoemisn znu nepistoup, dokud nebudou vechny obchvaty.
Prv Opava hustou dopravou trp, studie ukazuj, e je vedle loklnch topeni velmi vznamnm zdrojem emis. Jet vraznji je vak vliv dopravy v Ostrav-Porub. Ani pedstavitel Ostravy vak een v nzkoemisnch znch nevid.
“Nemme dostatenou infrastrukturu, chyb objzdn trasy. Otzkou tak je, jak m vznam eit a nsledek, a ne pinu. Kdy se v dob inverze cel pnev zadekluje smogem, je jakkoliv opaten zbyten,” mn nmstek ostravsk radnice pro ivotn prosted Dalibor Madej.
Jedinou cestou je podle nj sniovat vliv jednotlivch zdroj a dobudovat infrastrukturu. “U by mla napklad stt prodlouen Rudn, kter by ulevila Porub,” doplnil.
Lid v Tinci musej do centra. Stoj tam elezrny
Na chybjc obchvat poukazuje i Tinec. “Tlame na jeho stavbu,” k starostka Vra Palkovsk. Upozoruje, e navc pmo v centru msta stoj Tineck elezrny, kam dopravn obsluha jezdit mus. “Dojdj tam i lid. Nemme odstavn plochy a nevme, jak jinak by tam lid jezdili,” sdlila starostka. Napklad v Orlov argumentuj i tm, e tranzitn doprava ve mst nepesahuje pt procent. A mstn by znu stejn mohli pouvat v jakmkoliv aut.
Anketa
Souhlaste se vznikem nzkoemisnch zn?
Podle vypracovan studie vyhlen zn v Ostrav, Opav, Tinci, eskm Tn, Orlov a Studnce mon je. Naopak teba Frdek-Mstek, Karvinou, Bohumn i Nov Jin odbornci prv kvli chybjc infrastruktue vylouili. “Mstm by to mohlo sten ulevit,” mn ministr ivotnho prosted Tom Chalupa.
Jeho tm pedpokld, e by zny nevytlaily dopravu jinam, ale mohly by dostat vc lid do tramvaj, autobus a trolejbus. “Oprava Svinovskch most v Ostrav nm ukzala, e lid, pokud jim v cest stoj njak komplikace, radji vyuij MHD. Naopak MHD zdarma v dob smogu je nelkalo,” komentoval ji dve f pracovn skupiny pro lep ovzdu v kraji Luk enat.
Obyvatel mst jsou k znm zdrenliv. “Lid z ulic, kam by se doprava pi vyhlen zny odklonila, by byli chudci. Potebujeme obchvat,” tvrd Anna Gebauerov u Opavy. Ostravan by dali pednost een otzky velkch zdroj. “patn to m Ostrava, Karvinsko. To nen nhoda. Prmysl m obrovsk vliv,” ekl Petr Mlek z Ostravy.
V tuzemsku schzej zchytn parkovit
Podle Jiho Blka z ostravskho Zdravotnho stavu me zaveden nzkoemisnch zn smog zmrnit. “Ve svt jsou velk metropole, kter tm vyeily svj problm. Zle na konkrtnm mst, ale teba v Opav nebo v Porub to me udlat hodn,” mn Blek.
Tak vak zdrazuje, e u ns by zatm tento systm fungoval obtn. “Nemme systm zchytnch parkovi a nhradn dopravy. Lid u ns tak nejsou zvykl na kraji msta odstavit auto a jet MHD.”
Se systmem nzkoemisnch zn ministerstvo neoslovilo ani msta ve zbytku republiky. “Zatm jsme se setkali jen s iniciativou Klimkovic a hlavnho msta Prahy,” uvedl mluv ministerstva Maty Vitk.
Lzesk Klimkovice chtj znou vyeit problm s nklaky, kter stedem msta projdj, aby nemusely platit za dlnici. “Se znou stle potme,” informoval mstostarosta Jakub Unucka.
Comments
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.